Pozorování –zaměřuje se především na chování člověka. Jedná se o vědeckou metodu, která se opírá o velmi důkladnou přípravu toho, co, kde a jak se bude pozorovat. Provádí se za předem definovaných podmínek. Nejvhodnějším záznamem pozorování je videonahrávka. Pozorování lidí v přirozených podmínkách, kteří ani nevědí, že jsou pozorování, je nejspolehlivější metoda. Na základě toho lze hovořit o pozorování skrytém a zjevném. Výhodou této metody je to, že nezávisí na schopnosti pozorovaného poskytnout informace. Zaznamenává situaci bezprostředně v takovém časovém úseku, ve kterém trvá. Zjišťuje přítomné chování a je nejblíže realitě. Je také nejméně náročná na subjekt pozorování.
· Elektronické pozorování – slouží firmám k identifikaci konkrétního uživatele a sledování, které stránky navštěvuje, na které odkazy kliká, apod., dle čehož lze analyzovat uživatelovo chování a personifikovat komunikaci s ním. Typickým příkladem jsou dnes Facebookové stránky se svými ,,lajky“. Dalším příkladem může být Google a jeho Gmail.
Dotazování –je nejčastěji a nejvíce využívanou metodou, která je založená na výpovědi příjemců komunikovaných sdělení. Při dotazování je nutné zajistit jeho reprezentativnost, standardizaci, správně zvolit techniky a celý proces dotazování. Kvalita výběru dotazovaných se vždy promítne do kvality výsledků dotazování. Nebezpečným jevem je tzv. efekt zákaznické poroty, což znamená, že respondenti mají tendenci reagovat na otázky tazatele ne dle skutečnosti, ale tak, aby odpovědi vyznívaly poctivě.
Experiment –aktivně vstupuje do zkoumaných skutečností, ovlivňuje situaci a zkoumá reakce lidí v přirozené či laboratorní situaci. Pro experiment je nejdůležitějším cílem snaha porozumět příčinám chování. Pro experiment je charakteristické, že podle konkrétního cíle využívá kombinace metod, které byly popsány výše. Někdy zde jsou zastoupeny dotazovací a pozorovací metody vyváženě, někdy převažují spíše metody dotazovací, jindy pozorovací.